About Us

Views

Members

Commissions

CoR External Relations

News

Events

People

Stay In Touch

03 March 2011 / CS

Směrem k silné hospodářské, sociální a územní soudržnosti jakožto hnací síle růstu Evropské unie

Doporučení skupiny ELS ve Výboru regionů pro zasedání Evropské rady na jaře 2011

Evropská unie čelí řadě výzev souvisejících s oživením hospodářského růstu. Je vynakládáno úsilí na překonání hospodářské a finanční krize s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí, odstranit makroekonomické nerovnováhy a zároveň řešit demografické a klimatické změny.

V mnoha oblastech souvisejících se sociálními, hospodářskými a environmentálními výzvami jsou často přímo ovlivněny místní a regionální orgány, které jsou také klíčovými subjekty při řešení složitých poměrů každodenního života občanů.

Především je třeba zdůraznit, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem pro provádění strategického cíle Lisabonské smlouvy snížit socioekonomické a územní rozdíly a poskytnout spravedlivější možnosti, aby členské státy a regiony přispívaly k procesu evropské integrace.

V tomto kontextu a s ohledem na jarní zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2011 skupina ELS ve Výboru regionů znovu připomíná svou pozici ohledně stávajícího a budoucího příspěvku hospodářské, sociální a územní soudržnosti jakožto hnací síly růstu Evropské unie.

 

Skupina ELS ve Výboru regionů proto

Politika soudržnosti – faktor solidarity, růstu a integrace v budování EU

  1. zdůrazňuje významnou úlohu politiky soudržnosti pro harmonický vývoj EU snižováním rozdílů mezi regiony a městy EU a přispíváním k růstu míry HDP; hospodářská, sociální a územní soudržnost musí proto být i nadále klíčovým prvkem evropského integračního modelu;
  2. připomíná, že politika soudržnosti jakožto investiční politika pro rozvoj prokázala svůj pákový efekt pro oživení ekonomiky regionů a měst, a tedy členských států; vazba mezi politikou soudržnosti a stálým rámcem hospodářské politiky by proto měla být posílena, avšak nikoli penalizováním místních a regionálních orgánů;
  3. zdůrazňuje, že rozpočet EU je významnou výrazovou formou a nástrojem pokroku evropské integrace a evropské solidarity; EU potřebuje dostatečné vlastní zdroje, které musí být využity tak, aby byla dodržena zásada subsidiarity a proporcionality a zároveň neustále zvyšována evropská přidaná hodnota;
  4. vítá návrhy 5. zprávy o soudržnosti, aby byla politice soudržnosti na základě jejího decentralizovaného přístupu a systému víceúrovňové správy přiznána významná úloha při provázání cílů strategie Evropa 2020 a nových výzev s místními a regionálními orgány;
  5. sdílí názor, že většina dostupných prostředků se musí i nadále věnovat nejpotřebnějším a nejproblematičtějším členským státům a regionům za účelem pomoci překonat zaostalost a konkrétně tím přispět k rovnosti příležitostí regionů a k evropské solidaritě;
  6. podporuje návrhy Komise týkající se přechodových regionů, jelikož zejména přechodové regiony potřebují zvláštní podporu, aby nebyly ohroženy úspěchy, kterých bylo dosaženo pomocí strukturálních fondů, tím, že přestanou dostávat podporu;
  7. zdůrazňuje, že cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost musí i nadále podporovat všechny ostatní regiony Evropské unie v posilování zejména inovací, sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti;
  8. zdůrazňuje, že územní spolupráce musí i v budoucnu zůstat z důvodu své vysoké evropské přidané hodnoty samostatným cílem na podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, aby aktivně přispívala zejména k územní soudržnosti v Evropské unii;

    Politika soudržnosti a strategie Evropa 2020
  9. zdůrazňuje, že politika soudržnosti již prokázala své výsledky, pokud jde o cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Budoucí politika soudržnosti bude tedy důsledně orientována na podobné cíle, ale zároveň se nemůže stát pouhým nástrojem k provádění ostatních rozvojových strategií;
  10. vítá závěry Rady Evropské unie k 5. zprávě o soudržnosti, které zdůraznily, že cílů strategie Evropa 2020 lze udržitelným způsobem dosáhnout pouze tehdy, budou-li se i nadále snižovat rozdíly ve vyspělosti uvnitř Evropské unie;
  11. sdílí názor Rady, že politika soudržnosti je díky své jedinečné struktuře víceúrovňové správy schopna pozitivně motivovat a přispívat k tomu, aby ke ztotožnění s cíli strategie Evropa 2020 došlo i na místní a regionální úrovni;

    Ztotožnění se s navrhováním a prováděním strategie Evropa 2020
  12. zdůrazňuje, že místní a regionální orgány přímo přispívají k cílům strategie Evropa 2020, a svou účastí také ke ztotožnění se s ní; podporuje vytvoření územních paktů jako konkrétní vyjádření zásady partnerství na ústřední, regionální a místní úrovni;
  13. zdůrazňuje, že vytvoření územních paktů by nemělo být vnímáno jako nové byrokratické nástroje, ale jako nedílná součást národních programů reforem umožňující zásadu víceúrovňové správy prostřednictvím konkrétního funkčního partnerství mezi ústředními, regionálními a místními orgány při plném dodržování vnitrostátních právních předpisů;
  14. zdůrazňuje, že územní pakty jsou oficiálně podporovány Evropským parlamentem a Výborem regionů; proto navrhuje maďarskému předsednictví, aby zahrnulo návrh územních paktů pro strategii Evropa 2020 do závěrů nadcházejícího jarního summitu EU, který se uskuteční v březnu, jakožto součást jeho doporučení k národním programům reforem;

    Účinnost a výkonnost soudržnosti při posilování regionálního a místního budování kapacit
  15. zdůrazňuje, že je nutný holistický přístup k politice soudržnosti, zemědělské politice a rybářské politice s ohledem na regionální rozvoj, a požaduje lepší koordinaci a společný strategický rámec pro provádění těchto fondů;
  16. podporuje myšlenku, že je zapotřebí definovat priority a míru intervence jednotlivých fondů v postupu zdola nahoru založeném na regionálních potřebách a regionálních strategiích; proto odmítá jakýkoli pokus o definování fixních podílů jednotlivých fondů na evropské úrovni na základě principu shora dolů;
  17. podporuje přezkum rozpočtu EU, který reaguje na potřeby regionů a měst EU a zajišťuje dostatečnou flexibilitu pro volbu politik a který je také úzce spjat s prováděním v praxi a ve spolupráci mezi územími;
  18. domnívá se, že současné zásady politiky soudržnosti se s ohledem na systém víceúrovňové správy, subsidiarity a proporcionality, víceletého programového plánování a partnerství, spolu s programovým řízením na základě ukazatelů a hodnocením, osvědčily. V tomto ohledu vítá pokusy o posílení partnerství a dialogu mezi Komisí, členskými státy a místními a regionálními orgány, které by se rovněž měly promítnout ve smlouvách o rozvoji a investičním partnerství;
  19. konstatuje, že současný systém správy prostředků je příliš komplikovaný a náchylný na chyby. Proto musí být společným cílem pro všechny subjekty snížit administrativní zátěž a zjednodušit správu prostředků a také zúčtovacích a kontrolních postupů;
  20. důrazně nabádá místní a regionální orgány, aby nashromáždily dostatečné finanční a institucionální prostředky s cílem zajistit efektivnější správu programů a lepší vynaložení finančních prostředků EU a vypořádat se se složitostí finančních projektů EU, zejména s ohledem na administrativní zátěž a byrokracii; proto vyzývá EU, aby zorganizovala specifické školící cykly a programy Erasmus pro místní a regionální orgány;
  21. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla zajištěna dostačující úroveň finančních prostředků, zejména v kontextu se škrty ve veřejných rozpočtech, aby se mohly místní a regionální orgány řádně zapojit do hlavních projektů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů.